Dopis Matce přírodě

Úvod

Tento dopis napsal Max More v roce 2009. Jeho originál lze nalézt zde.

Překlad dopisu

Drahá Matko Přírodo,

omlouváme se za vyrušení, ale my lidé – tvoji potomci – bychom ti rádi něco sdělili. (Možná bys to mohla předat Otci, protože ho nikdy nevidíme poblíž.) Chceme ti poděkovat za mnoho úžasných vlastností, kterými jsi nás obdařila díky své pomalé, ale ohromné, rozptýlené [též decentralizované] inteligenci. Vyvedla jsi nás z jednoduchých samoreplikujících se chemických látek až k miliardám buněk savců. Svěřila jsi nám vládu nad planetou. Dala jsi nám délku života větší než téměř jakémukoliv jinému zvířeti. Obdařila jsi nás komplexním mozkem, který nám umožňuje jazyk, logické myšlení, představivost, zvídavost a kreativitu. Dala jsi nám schopnost sebeuvědomění a empatie vůči ostatním.

Matko Přírodo, skutečně jsme vděční za to, jaké jsi nás stvořila. Bezpochyby jsi udělala to nejlepší, co jsi mohla. Nicméně, se vší úctou musíme říct, že v mnoha ohledech jsi odvedla špatnou práci při sestavení lidské přirozenosti. Učinila jsi nás zranitelnými vůči nemocem a poškození. Nutíš nás stárnout a zemřít – právě když začínáme dosahovat maxim naší moudrosti. Byla jsi skoupá na rozsah našeho uvědomění si svých somatických, kognitivních a emocionálních procesů. Odepřela jsi nám nejostřejší smysly, které jsi poskytla jiným tvorům. Učinila jsi nás funkčními jen v úzkých environmentálních podmínkách. Dala jsi nám omezenou paměť, slabou kontrolu nad impulsy a kmenové, xenofobní sklony. A zapomněla jsi nám dát návod k použití pro nás samotné!

To, co jsi stvořila, je velkolepé, ale hluboce nedokonalé. Zdá se, že jsi ztratila zájem o naši další evoluci před přibližně 100 000 lety. Nebo možná jen vyčkáváš, až sami uděláme další krok. Ať tak či onak, dosáhli jsme konce našeho dětství.

Rozhodli jsme se, že je načase pozměnit lidskou přirozenost.

Nečiníme tak lehkomyslně, bezmyšlenkovitě nebo neuctivě, ale opatrně, inteligentně a v honbě za ničím méně než dokonalostí. Máme v úmyslu tě přivést k tomu, abys na náš byla hrdá. V nadcházejících desetiletích budeme usilovat o sérii změn naší vlastní podstaty, zahájených pomocí moderních nástrojů biotechnologie ovládáných kritickým a kreativním myšlením. Zejména vyhlašujeme následujících sedm dodatků k lidské přirozenosti:

1. Nebudeme již dále tolerovat tyranii stárnutí a smrti. Prostřednictvím genetických úprav, buněčných manipulací, syntetických orgánů a dalších nezbytných prostředků se obdaříme trvalou vitalitou a odstraníme naše „datum spotřeby“. Každý z nás si sám rozhodne, jak dlouho bude žít.
2. Rozšíříme naše vnímání prostřednictvím biotechnologií a výpočetních prostředků. Chceme překonat percepční schopnosti jakéhokoliv jiného tvora a vyvinout nové smysly, které nám umožní hlubší pochopení a ocenění světa kolem nás.
3. Vylepšíme naši neurální organizaci a kapacitu, rozšíříme pracovní paměť a posílíme inteligenci.
4. Doplníme neokortex o „metamozek“. Tato distribuovaná síť senzorů, zpracovatelů informací a inteligence zvýší naši míru sebeuvědomění a umožní nám modulovat emoce.
5. Nebudeme již otroky svých genů. Převezmeme kontrolu nad naším genetickým programováním a dosáhneme mistrovství nad biologickými i neurologickými procesy. Opravíme všechny individuální i druhové vady, které po sobě zanechala evoluce přirozeným výběrem. A nejen to, získáme úplnou volbu ohledně podoby a funkcí našich těl, zdokonalíme a rozšíříme své fyzické i intelektuální schopnosti nad rámec všech lidí v dějinách.
6. Opatrně, ale rozhodně přetvoříme naše motivační vzorce a emoční reakce. Budeme je měnit způsobem, který považujeme za zdravý, a zlepšíme typické lidské emocionální přebytky. Dosáhneme kultivovaných emocí a posílíme se natolik, abychom se mohli vzdát nezdravých potřeb dogmatické jistoty, čímž odstraníme emocionální bariéry k racionální sebekorekci.
7. Oceňujeme tvoji genialitu v používání sloučenin na bázi uhlíku k našemu rozvoji. Přesto se nebudeme omezovat na čistě biologické organismy. Zatímco budeme usilovat o mistrovství nad vlastní biochemií, budeme do sebe stále více integrovat naše pokročilé technologie.

Tyto dodatky k naší přirozenosti nás jako jednotlivce posunou od lidského k transhumánnímu stavu. Věříme, že individualizovaná transhumanizace nám také umožní vytvářet vztahy, kultury a společenství s bezprecedentní inovací, bohatstvím, svobodou a odpovědností.

Vyhrazujeme si právo kolektivně i individuálně provádět další dodatky. Místo toho, abychom hledali stav konečné dokonalosti, budeme i nadále usilovat o nové formy dokonalosti podle našich vlastních hodnot a možností technologií.

Tvůj ambiciózní lidský potomek.

Závěr

Dopis je psaný poeticko-technickým způsobem. Po osekání všech estetických okras však obsahuje kostru transhumanistickému odkazu. Tyto body jsou:

1. Prodloužit lidský život do doby, kdy člověk uzná za vhodné žít.
2. Zlepšit naše vnímání skrze percepce, tj. zrak, sluch, hmat, chuť a čich.
3. Zlepšit paměť a pomocí technologií zvýšit výkon mozku.
4. Vybudovat v mozku pomocný orgán, který budeme moci ovládat a s jehož pomocí dosáhneme emocionální kontroly.
5. Osvobodit člověka od genových predispozicí, ať už to jsou nemoci či druhové predispozice.
6. Osvobodit člověka od přirozených reakcí. Sami si určíme svoji motivaci a své emoce.
7. Osvobodit člověka od sloučenin na bázi uklíku. Kromě tzv. organické chemie zakomponovat i to, čemu říkáme chemie anorganická, tj. "neživá".

Chceme-li hodnotit transhumanismus jako celek, je podle mě důležité se podívat na jednotlivé body a ptát se, zda to je či není proti tomu, kdo jsme a jací chceme být.