Úvod

Tento manifest napsala Natasha Vita-More v roce 1983

Jsem transčlověk

Snažím se spojit tvořivost a rozum,
abych dosáhl sebeuvědomění a dlouhověkosti
— podporované vytrvalostí,
vědom si pravděpodobností, obeznámen s riziky,
připraven na nové objevy, vítající výzvy,
neustále se měnící —
stávám se.

Natasha Vita-More

Jsem architekt svého bytí. Můj život odráží mou vizi a představuje mé hodnoty. Vyjadřuje samu podstatu mé existence – spojení imaginace a rozumu, výzvu všem hranicím.

Transhumanismus nás volá k rozšířenému vnímání, aby odhalil mnohočetné světy, které čekají na objevení a realizaci.

Zkoumáme, jak současné a budoucí technologie ovlivňují naše smysly, naše myšlení a naše životy.

Naše pozornost a porozumění těmto vztahům se stávají polem umění, zatímco se zapojujeme do nejaktuálnějších a nejzásadnějších otázek transhumanity: prodloužení života, posílení inteligence a kreativity, zkoumání vesmíru.

Transhumanisté vynalézají a navrhují s pomocí technologií, spolupracují s kosmem, působí v různých realitách, přetvářejí mysl a tělo, tvoří, inovují a objevují.

Trvale otiskujeme memy dlouhověkosti. Jsme noví kybernetici, kteří využívají špičkovou kreativitu, inženýrské dovednosti, vědecká data a automatizované nástroje k vytváření svých vizí.

Transhumanisté podporují experimentování a přístup hojnosti a zdůrazňují nekonečné možnosti sebetvoření. Nemáme zájem soustředit se na sebedestruktivní myšlení nebo entropii. Dosahujeme zušlechtěných emocí skrze podnětné pokrokové myšlení a analytické techniky.

Každý člověk ovlivňuje sociální a kulturní změny: jak žijeme a kým jsme. Každý člověk vytváří smysl pro sebe, autonomní, a přesto propojený s kontinuitou kultury.

Jak dosahujeme svých záměrů, je otázkou selektivní individuální volby — ať už abstraktní nebo konkrétní, ať už artefakt či forma.

Naše kritéria pro umění zůstávají otevřená a vítáme mezioborové inovace.

Naše jedinečná vynalézavost se rozšíří hluboko do kapilár společnosti. Jsme aktivními účastníky vlastní evoluce. Formujeme obraz toho, kým se stáváme (1983 v.1; 1998 v.2).